O vlastnostech oceli rozhoduje především obsah uhlíku. Vyšší obsah uhlíku zvyšuje pevnost, ale i lámavost a křehkost finálního výrobku. Navíc se s množstvím uhlíku zhoršuje svařitelnost a snižují se možnosti obrábění. Z dalších prvků, které se významným způsobem podílejí na vlastnostech výsledného výrobku, lze jmenovat především síru, fosfor, mangan, nikl a křemík.